Dagmar Kulíšková - Gašpieriková


Ve výtvarných kruzích jsem neznámá. Jmenuji se Dagmar Kulíšková-Gašpieriková, ročník 1972 . Narodila jsem se v oblasti, která je bohatá na tradice, šikovnost a zručnost lidí, je to Jižní Morava. Momentálně žiji a tvořím na Slovensku, kde mám možnost poznat temperament a krásnou skalnatou přírodu, která je opak toho, kde jsem dosud žila .

Přesto, že jsem vyučená uměleckým keramikem, živím se obchodem.
Nevěnuji se ani keramice, ale tvorbě obrázků malovaných na skle, při níž hledám a nacházím inspiraci v přírodě a všude kolem nás.
V mých dílech najdete i spoustu emocí, které mě neustále v životě doprovazejí tak, jak každého z nás.
Výsledkem malování na skle jsou doufám pak působivé imitace skleněných vitráží.
Kromě malování na skle ráda maluji na hedvábí, které mě velmi nadchlo a snažím se dostat do tajů, které nám nabízí. I zde si dělám předlohy sama.

V mém životě byl největší inspirací můj otec Mikuláš Kulíšek. Jediné, co k němu mohu říct je, že jsem ho nikdy neslyšela si stěžovat. Stačilo mu, že je obklopen běžnými věcmi, že může hovořit s lidmi, zajímat se o hystorii města, kde vyrůstal a žil, poslouchat hudbu, být svobodný, mít po boku svoji ženu, dobré jídlo a spoustu přátel. Dokázal si vychutnat vše co dělal , dokonce se nedal odradit ani mojí neustálou nespokojeností.

Mikuláš Kulíšek

Je veřejnosti znám jako úspěšný  amatérský fotograf. Protože samotná fotografie mu před lety k uměleckému vyjádření přestala stačit, rozšířil svou původní činnost o nový výtvarný projev - koláže.
V nich se snaží vycházet z reálného světa někdy vážně, jindy humorně.Sám říkal,že u koláží se cítí svobodněji.
Výstřižky z časopisů přitom používá v obraze poukazující na realitu.

Říkal : Moje inspirace je v člověku a na každém divákovi pak záleží,zda jeho myšlenku v koláži uvidí .